Rodiny, které chtějí vyčlenit část majetku do samostatné struktury, nejčastěji váhají mezi svěřenským a nadačním fondem. Obě formy zná občanský zákoník, ale fungují odlišně: liší se právní osobností, postavením zakladatele i ochranou těch, kdo z fondu čerpají. Článek obě formy srovnává podle českého práva ke dni 12. 10. 2026 a výslovně uvádí otázky, které zákon ani judikatura dosud nevyřešily.
Dva nástroje, jedna otázka
Svěřenský fond i nadační fond slouží k tomu, aby se část majetku vyčlenila z vlastnictví zakladatele a vázala na určitý účel. Rodiny je používají pro zachování majetku napříč generacemi, pro ochranu před roztříštěním v dědickém řízení a pro řízené poskytování prostředků členům rodiny. Svěřenský fond upravuje občanský zákoník v § 1448 a násl., nadační fond v § 303 až 305 a § 394 až 401.1
Obě úpravy se liší natolik, že jejich volba není technickou drobností. Zásadní rozdíl je v právní osobnosti: nadační fond je právnickou osobou, svěřenský fond jí není. Od toho se odvíjí většina praktických důsledků, od postavení zakladatele po to, jak struktura vypadá pro banku nebo zahraničního partnera.
Právní osobnost a vlastnictví majetku
Svěřenský fond vzniká vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele, který jej svěří správci na určitý účel. Občanský zákoník svěřenský fond mezi právnické osoby nezařazuje a koncipuje majetek ve fondu jako oddělené a nezávislé vlastnictví, které nepatří správci, zakladateli ani obmyšlenému (§ 1448).2 Doktrína hovoří o vlastnictví bez vlastníka. Navenek jedná vlastním jménem, ale na účet fondu, svěřenský správce. Nositelem práv a povinností je tedy on, nikoli fond, což komplikuje smluvní styk, zápisy do veřejných seznamů i procesní postavení. Pro daň z příjmů právnických osob však zákon fond za poplatníka výslovně považuje (§ 17 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů).3
Nadační fond je naproti tomu právnickou osobou vytvořenou majetkem vyčleněným na určitý účel (§ 303). Vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku (§ 397), od tohoto okamžiku je sám vlastníkem svého majetku, má sídlo a identifikační číslo a jedná prostřednictvím svého statutárního orgánu.
Jak se fondy zakládají
Svěřenský fond se zřizuje smlouvou mezi zakladatelem a svěřenským správcem, případně pořízením pro případ smrti. Klíčovým dokumentem je statut, který musí mít formu veřejné listiny (§ 1452). Musí obsahovat především název fondu, jehož součástí jsou slova „svěřenský fond“ (§ 1450 odst. 2), označení majetku při vzniku, vymezení účelu, podmínky pro plnění, údaj o době trvání a údaj o obmyšleném nebo o způsobu jeho určení. Fond vzniká zápisem do evidence svěřenských fondů, a byl-li zřízen pro případ smrti, smrtí zůstavitele. K tomu přistupuje zápis do evidence skutečných majitelů a převodní dokumentace k jednotlivým majetkovým hodnotám.
Nadační fond se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti (§ 395). Zakladatelské jednání musí podle § 396 odst. 1 obsahovat alespoň název a sídlo fondu, zakladatele, účel, výši vkladu (případně nepeněžitý předmět vkladu), počet a jména prvních členů správní rady se způsobem jednání, počet a jména prvních členů dozorčí rady nebo jméno prvního revizora, určení správce vkladů a podmínky pro poskytování příspěvků. Název musí obsahovat slova „nadační fond“ (§ 394 odst. 2). Minimální vklad zákon nestanoví a fond nevytváří nadační jistinu ani nadační kapitál (§ 398 odst. 3). Vnitřní poměry nadace upravuje statut (§ 305, § 314), ale u nadačního fondu zákon povinnost statut vydat ani zveřejnit výslovně neukládá, základní pravidla lze upravit přímo v zakládací listině. Vydání samostatného statutu přesto doporučujeme.
Samostatnou poznámku si zaslouží list přání. Je to nezávazný dokument, jímž zakladatel sděluje správci nebo správní radě, jak si přeje, aby vykonávali svá diskreční oprávnění. České právo jej výslovně neupravuje, není součástí zakladatelského jednání, nezapisuje se a není vynutitelný. Slouží jako výkladová pomůcka. U svěřenského fondu je jeho význam vyšší, protože statut je zásadně neměnný, a právě tady je potřeba opatrnost: list přání formulovaný jako soustava pokynů zakladatele může zpochybnit samotné vyčlenění majetku.
Kdo fond řídí a co mají obmyšlení
Svěřenský fond nemá orgány v korporačním smyslu. Působí v něm zakladatel, svěřenský správce, obmyšlený a případně osoba pověřená dohledem, tzv. protektor. Správcem může být zásadně jen svéprávná fyzická osoba, právnická osoba jen tam, kde to zákon stanoví. Pokud je správcem zakladatel nebo obmyšlený, musí být správců více a musí jednat společně (§ 1454). Právo dohlížet na správce mají zakladatel a obmyšlený, statut může okruh dohlížejících osob rozšířit (§ 1463).
Postavení obmyšleného je přitom specifické. Má právo požadovat plnění v souladu se statutem (§ 1459, § 1461 odst. 1), k majetku ale nemá věcné právo; jde o relativní vztah vůči správci. U fondu zřízeného pro soukromý účel zákon pro vznik práva na plnění stanoví zpravidla nejpozději stoletou lhůtu od vzniku fondu (§ 1460).
Nadační fond musí mít správní radu jako statutární orgán a dále dozorčí radu nebo revizora; oboje musí být určeno už v zakladatelském jednání (§ 396 odst. 1 písm. e) a f)). Vlastní úpravu orgánů pododdíl o nadačním fondu neobsahuje. V praxi se přiměřeně užívá úprava nadace (§ 362 a násl.), z čehož se vyvozuje požadavek nejméně tříčlenné správní rady. Postavení osob, které z fondu čerpají, zákon neupravuje vůbec. Vyplývá jen ze zakladatelského jednání, a je proto podstatně slabší než u svěřenského fondu.
Vliv zakladatele a změny po vzniku
Tady se obě struktury rozcházejí nejvíc. Svěřenský fond je postaven na stálosti statutu. Změnu statutu zákon předpokládá především rozhodnutím soudu při zachování původního účelu (§ 1469, § 1470). V odborné literatuře se diskutuje, zda a za jakých podmínek lze statut měnit i bez soudu.4 Zakladatel, který chce mít fond pod kontrolou i po jeho vzniku, proto u svěřenského fondu narazí na zákonné meze i na riziko, že příliš silný vliv zakladatele zpochybní samotné vyčlenění majetku; hranici judikatura jednoznačně nevymezila.5
U nadačního fondu je vliv zakladatele výrazně širší, pokud si jej zakladatel vyhradil. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3225/2016, ve věci nadačního fondu zřízeného ještě před 1. 1. 2014 dovodil, že zakladatel je oprávněn měnit zakládací listinu včetně účelu v rozsahu a způsobem, který si v ní výslovně vyhradil, a že si může vyhradit také právo vydávat a měnit statut a jmenovat a odvolávat členy orgánů.6 Soud však šel cestou analogie k nadacím a rozhodoval o fondu podle dřívější úpravy, takže závěr nelze mechanicky přenést na každý dnešní nadační fond.
Daně: co srovnání neříká
Podrobné daňové posouzení závisí na skladbě majetku, na daňové rezidenci zakladatele i obmyšlených a patří daňovému poradci. Obecně lze říci, že obě struktury jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob a že novela zákona o daních z příjmů provedená zákonem č. 170/2017 Sb. jejich daňové zacházení do značné míry sblížila.7 Nadační fond, který podle zakladatelského jednání slouží k podpoře zakladatele nebo jemu blízkých osob, nepatří mezi veřejně prospěšné poplatníky (§ 17a odst. 2 písm. f) zákona o daních z příjmů). Osvobození plnění pro fyzickou osobu, která z fondu čerpá, závisí na tom, kdo majetek vyčlenil a kdo je příjemcem (§ 10 odst. 3 písm. c) téhož zákona). Plnění ze zisku fondu se posuzuje odlišně a jeho přesná kvalifikace není vždy jednoznačná.
Na co si dát pozor
Některé otázky zákon ani judikatura dosud nerozhodly a rodina by o nich měla vědět předem.
První je forma zakládací listiny nadačního fondu. Na rozdíl od nadace (§ 309 odst. 4) zákon formu veřejné listiny u nadačního fondu výslovně nevyžaduje; část literatury z toho dovozuje, že stačí písemná forma s úředně ověřenými podpisy, část notářské praxe zastává opačný názor. Doporučujeme notářský zápis, jehož náklad je nesrovnatelně nižší než riziko sporu o platnost.
Druhou je přiměřené použití úpravy nadace na nadační fond, například pokud jde o počet členů správní rady nebo o změnu zakladatelského jednání, a použitelnost § 353, který omezuje příspěvky členům orgánů, zaměstnancům a osobám jim blízkým i zakladateli a systematicky patří k nadaci. Jde o dotváření práva bez výslovného zákonného zmocnění.
Třetí je rozsah údajů, které zveřejňuje rejstřík. Nadační rejstřík včetně sbírky listin je veřejný, kdežto evidence svěřenských fondů je přístupná omezeněji, zejména pokud jde o obmyšlené. Očekává-li rodina diskrétnost, je to rozhodující kritérium, a rozsah zveřejňovaných údajů je proto třeba ověřit podle aktuálního znění zákona č. 304/2013 Sb.
Čtvrtou jsou časové testy pro osvobození příjmů z prodeje majetku. Finanční správa v minulosti zastávala názor, že vyčlenění majetku do svěřenského fondu přerušuje dobu držby. U majetku, u něhož časový test dosud neuplynul, je třeba otázku posoudit samostatně.
Pátou je zahraniční prvek. Pokud je zakladatel nebo některý z obmyšlených daňovým rezidentem Německa, je nutné zvlášť posoudit zejména přičítání příjmů zahraničních rodinných nadací a obdobných struktur podle § 15 AStG, důsledky podle zákona o dani z dědictví a darování (ErbStG) a použití smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.8 Německá kvalifikace obou českých struktur není samozřejmá a může výhody českého řešení eliminovat.
Srovnání na jednom místě
| Kritérium | Svěřenský fond | Nadační fond |
|---|---|---|
| Úprava | § 1448 a násl. o. z. | § 303 až 305, § 394 až 401 o. z. |
| Právní osobnost | Nemá | Je právnickou osobou |
| Vlastník majetku | Oddělené vlastnictví bez vlastníka (§ 1448) | Fond sám |
| Zakladatelské jednání | Smlouva se správcem nebo pořízení pro případ smrti | Zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti |
| Statut | Povinný, veřejná listina (§ 1452) | Zákon neukládá, doporučujeme |
| Vznik | Zápis do evidence svěřenských fondů | Zápis do veřejného rejstříku |
| Minimální majetek | Nestanoven | Nestanoven |
| Správa | Svěřenský správce, zásadně fyzická osoba | Správní rada a dozorčí rada nebo revizor |
| Vliv zakladatele | Omezený, stálost statutu | Široký, pokud si jej zakladatel vyhradil |
| Trvání práv obmyšlených | Zpravidla nejpozději sto let (§ 1460) | Bez obdobného limitu |
| Publicita | Omezená, zejména u obmyšlených | Veřejný rejstřík včetně sbírky listin |
Jak se rozhodnout
Volba mezi oběma strukturami je především volbou mezi stabilitou a flexibilitou. Převažuje-li zájem na tom, aby byl záměr zafixován a nebyl v budoucnu měnitelný ani samotným zakladatelem, hovoří to pro svěřenský fond. Převažuje-li zájem na zachování vlivu, provozní jednoduchosti a srozumitelnosti struktury vůči bankám, katastrálním úřadům a zahraničním protistranám, hovoří to pro nadační fond. Přichází v úvahu i kombinace obou nástrojů podle jednotlivých tříd majetku.
Praktický postup má obvykle čtyři kroky: vymezení cílů, okruhu obmyšlených a skladby majetku; návrh uspořádání včetně daňového posouzení a případného zahraničního prvku; příprava zakladatelské dokumentace, statutu a listu přání; a konečně převody majetku, zápisy do rejstříků a do evidence skutečných majitelů.
Často kladené otázky
Je nadační fond totéž co nadace? Ne. Nadační fond nevytváří nadační jistinu ani nadační kapitál (§ 398 odst. 3) a zákon u něj nestanoví povinný statut, zatímco u nadace statut vyžaduje (§ 314). Úprava nadace se na nadační fond v praxi používá jen přiměřeně.
Kolik majetku je potřeba? Zákon pro žádnou z obou struktur minimální majetek nestanoví. Skutečná potřeba vyplývá z účelu, nákladů správy a daňových důsledků.
Může zakladatel později změnit svěřenský fond? Statut je zásadně stálý a jeho změna se předpokládá především rozhodnutím soudu při zachování účelu. Zda lze statut měnit i bez soudu, je v odborné literatuře sporné.
Jsou údaje o obmyšlených veřejné? U nadačního fondu je veřejný rejstřík včetně sbírky listin. U svěřenského fondu je rozsah zveřejňovaných údajů omezenější a je třeba jej ověřit podle aktuálního znění zákona č. 304/2013 Sb.
Související materiály ke stažení
K tématu jsme připravili čtyři stručné letáky ve formátu PDF:
- Svěřenský fond, nebo nadační fond (PDF)
- Svěřenský fond: co je potřeba k založení (PDF)
- Nadační fond: co je potřeba k založení (PDF)
- List přání: co může a co nesmí obsahovat (PDF)
Zdroje a poznámky
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), § 1448 a násl. (svěřenský fond) a § 303 až 305, § 394 až 401 (nadační fond). ↩
- § 1448 o. z. K nepřevoditelnosti pojmů nadace a korporace na svěřenský fond srov. Svejkovský, J., Lederer, V.: O principech svěřenského fondu, jeho flexibilitě a unikátnosti. Advokátní deník, 1. 6. 2024. ↩
- § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). ↩
- Klein, Š.: Ke změnám statutu svěřenského fondu. Ad Notam, 26. 6. 2020; Hollmann, J., Krotilová, L.: K možnostem změny statutu svěřenského fondu. Advokátní deník, 23. 11. 2024. ↩
- Turek, J.: Důsledky vlivu zakladatele na správu majetku vyčleněného do svěřenského fondu. epravo.cz, 12. 3. 2024. ↩
- Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3225/2016. ↩
- Zákon č. 170/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. ↩
- § 15 Außensteuergesetz (AStG), dostupný např. na lxgesetze.de; zákon o dani z dědictví a darování (Erbschaftsteuer- und Schenkungsteuergesetz, ErbStG). ↩
Upozornění
Článek je obecnou informací a nenahrazuje právní ani daňové poradenství v konkrétní věci. Právní stav je uveden ke dni 12. 10. 2026. Nezohledňuje konkrétní skladbu majetku, daňovou rezidenci ani zahraniční prvek, které mohou závěry podstatně změnit.
JUDr. Ing. Tomáš Mach, LL.M., Ph.D., MACH LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.